Historie a vznik tábora
Termín „vyhlazovací tábor“ vznikl až po druhé světové válce, protože nacisté se úzkostlivě vyhýbali přímému pojmenování svých zrůdných praktik. Původně používali označení „koncentrační tábor“ (Konzentrazionslager, zkratka KL nebo KZ). Chelmno nebylo součástí sítě táborů v rámci operace Reinhard, která zahrnovala tábory jako Belzec, Sobibor a Treblinka. Chelmno bylo zřízeno na podzim roku 1941 jako místní iniciativa. Dne 8. prosince 1941 byl uveden do provozu a prvním transportem obětí byli Židé z obce Kolo.
Metody vyhlazování
Proces zabíjení v Chelmnu probíhal udušením plynem ve zplynovacích vozech, což bylo poprvé použito právě zde. Oběti byly nejprve přivezeny do tzv. Zámku, kde je lstí donutili vysvléknout se s příslibem dezinfekce a mytí. Poté je natlačili do nákladních vozů, kde se udusili výfukovými plyny. Mrtvá těla byla pohřbívána do mělkých hrobů nebo spalována na otevřených hranicích a později v krematoriích.
Zplynovací vozy nebyly vynálezem z Chelmna. Tuto šílenou praktiku nacisté převzali z programu T4, kde byly používány k vraždění postižených a nepohodlných osob v tzv. „eutanazijních autobusech“.
Osudy obětí
Do Chelmna byly posílány oběti z celé Vartské župy, včetně židovských obyvatel z Lodžského ghetta. Ghetto v Lodži, které bylo po varšavském druhé největší v Polsku, sloužilo jako mezistanice pro Židy ze západní Evropy i Protektorátu Čechy a Morava. Tragický osud zde postihl i děti z Lidic a Ležáků, které sem byly poslány z Lodžského ghetta po vypálení jejich obcí.
Památka a vzpomínka
Dnes se na místě bývalého tábora nachází pamětní deska věnovaná lidickým a ležáckým dětem. Při návštěvě tábora uvidíte fragment kolejí, po kterých přijížděly transporty, a obrovský kamenný pomník, který symbolizuje těsnost a úzkost. V táboře jsou zachovány základy obvodových zdí, které nám pomáhají představit si rozložení tábora. Před zmíněným památníkem je pomník polským obětem a jejich hrob. Kolem kamenného pomníku vede cesta k masovým hrobům, které připomínají monumentálnost tohoto zločinu.
Zpočátku byli mrtví pohřbíváni do mělkých hrobů, ale množství těl bylo tak obrovské, že se půda doslova hýbala. Nacisté proto museli přistoupit ke kremaci těl, která probíhala v otevřených jámách a později v krematoriích. Na místě, kde probíhalo spalování, je dnes pamětní zeď využívaná k umístění pamětních desek připomínajících oběti.
Význam památky
Vyhlazovací tábor Chelmno nebyl pouze prvním táborem, kde se používal k zabíjení plyn, ale také táborem děsivě efektivním, kde malá posádka SSáků dokázala dohlížet nad vražděním statisíců. Pravděpodobně přežili pouze tři vězni, kteří mohli předat přímé svědectví o hrůzách tohoto místa.
Památka Chelmna by měla být uchovávána a připomínána, aby se podobné tragédie nikdy neopakovaly. Pokud toto místo navštívíte, uctěte památku nevinných obětí nacistického šílenství. Zahynuli zde i občané z bývalého Československa, které sem poslal zastupující protektor Heydrich, stejně jako Židé ze západní Evropy a Maďarska. Rovněž musíme vzpomenout oběti z řad Romů a Sintů, kteří byli perzekvováni stejně jako Židé.
Čest jejich památce.
